Trubačské desatero Antonína Dyka je základem troubení na každém honu, resp. jakémkoli společném lovu či myslivecké akci. Každý trubač by měl signály a hlaholy nejen správně zahrát, ale také je umět použít ve správnou chvíli.
Slavnostní fanfárou můžeme přivítat zvlášť významného hosta. Návěštím Pozor, resp. Pozor si dej! upozorníme myslivce, kdykoli je třeba věnovat pozornost dalšímu organizovanému dění nebo zvláštnímu pokynu vedoucího lovu, anebo je možné toto návěští použít před každým jiným signálem či hlaholem.
Ranní nástup zahájíme hlaholem Vítání. Po poučení a rozdělení účastníků ukončíme ranní nástup signálem Začátek honu.
Každou leč je možno zahájit signálem Začátek leče, nejlépe i s Odpovědí protějšího trubače z druhé strany leče od představených střelců. Každou takto zahájenou leč je třeba ukončit signálem Konec leče, také s Odpovědí.
V místě svačiny po příchodu alespoň větší části účastníků lovu (kromě těch, kteří dosledovávají nebo ošetřují ulovenou zvěř) troubíme signál Přestávka. Po občerstvení na pokyn vedoucího lovu přestávku ukončíme signálem Konec přestávky.
Závěrečný výřad zahájíme signálem Konec honu. Střelcům spárkaté či dravé zvěře bývá vedoucím lovu předáván úlomek. Při tom můžeme troubit pozdrav Lovu zdar, resp. Lesu a lovu zdar! anebo Úlovek příslušného druhu zvěře. Na závěr výřadu troubíme k poctě veškeré ulovené zvěře všeobecné Halali.
Trubači jsou ostatními myslivci často vnímáni jako garanti správné aplikace mysliveckých tradic. Každý trubač by si měl být jistý nejen svými povinnostmi, včetně toho kde má kdy stát a co má kdy troubit, ale také dalšími tradičními pravidly nástupů a výřadů.
Skladby Trubačského desatera je možné troubit také při jiných příležitostech. Na osvětových akcích pro veřejnost je poučné a zajímavé přednést Trubačské desatero, sestavené do vhodně okomentovaného „průvodu honem“. Působivé je krátce a vtipně osvětlit posluchačům účel každého signálu, zatroubit ho jednohlasně, poté ho zazpívat a nakonec zahrát vícehlasně.