Loveckou hudbu jsme si rozdělili na tzv. praktickou pro řízení a ozvláštnění společného i individuálního lovu, mysliveckých a kynologických akcí, tradičních ceremoniálů, jako je vzdání pocty ulovené zvěři, přijímání mezi myslivce a pasování na lovce, i pro jiné příležitosti včetně rozloučení se zesnulým myslivcem. Základem praktického mysliveckého o troubení je tzv. Trubačské desatero – oficiální výběr signálů a hlaholů Antonína Dyka z r. 1936 pro řízení honu. Pokročilejšími praktickými skladbami jsou například tzv. Úlovky – skladby k poctě ulovené zvěře z 80. let minulého století trubače a autora Josefa Selementa.
Dalšími oblastmi jsou lovecká hudba koncertní a duchovní, historická i soudobá. Patří mezi ně rozličné skladby starých mistrů i soudobých autorů, určené pro zvýšení lesku loveckých akcí a mysliveckou osvětu. Jádrem české duchovní lovecké hudby jsou tři Hubertské mše Petra Vacka k poctě patronů myslivosti, určené pro hraní v přírodě, např. u hubertských kapliček, v kostelích i koncertních síních.
Díky vydavatelskému zaujetí Tomáše Kirschnera lze většinu české lovecké hudby získat ve formě vkusných a praktických publikací, v tištěné či elektronické verzi (e-noty) se slevami pro členy klubu, v Umělecké agentuře Thomas.