Lovecká hudba

Loveckou hudbu jsme si rozdělili na tzv. praktickou pro řízení a ozvláštnění společného i individuálního lovu, mysliveckých a kynologických akcí, tradičních ceremoniálů, jako je vzdání pocty ulovené zvěři, přijímání mezi myslivce nebo pasování na lovce.

Základem praktického troubení je tzv. Trubačské desatero – oficiální výběr signálů a hlaholů Antonína Dyka z r. 1936 pro řízení honu. Pokročilejšími praktickými skladbami jsou tzv. Úlovky – skladby k poctě ulovené zvěře od Josefa Selementa.

Dalšími oblastmi jsou lovecká hudba koncertní a duchovní, historická i soudobá. Patří mezi ně rozličné skladby starých mistrů i soudobých autorů, určené pro zvýšení lesku loveckých akcí a mysliveckou osvětu.

Jádrem české duchovní lovecké hudby jsou tři hubertské mše Petra Vacka k poctě patronů myslivosti, určené pro hraní v přírodě, např. u hubertských kapliček, v kostelích i koncertních síních. Díky vydavatelskému zaujetí Tomáše Kirschnera lze většinu české lovecké hudby získat ve formě vkusných a praktických publikací, se slevami pro členy klubu, v Umělecké agentuře Thomas.