Svátek patrona myslivosti svatého Huberta 3. listopadu završí probíhající sezónu svatohubertských mší, kterými se myslivci hlásí k duchovnímu odkazu české myslivosti. Začala nám vlastně už 1. září svátkem svatého Jiljí, po kterém následoval 20. září svátek svatého Eustacha, jehož legenda je velmi blízká té svatohubertské. Čeští a moravští trubači jsou pro žehnání kapličkám, pro myslivecké děkovné mše svaté i pro koncerty s duchovní loveckou hudbou vybavení celou řadou duchovních skladeb včetně několika hubertských mší. Nejznámější a nejoblíbenější z nich je nepochybně Hubertská mše B dur Petra Vacka a Josefa Selementa pro tři lesnice in B se zpěvy.
Vzpomeňme na majestátní Introdukci, kterou uvádí krátká kadence, trubači označovaná jako „Vábení svatého Huberta“, a ve vícehlasé variantě celou mši také zakončuje, nebo na už docela zlidovělé Kyrie s naléhavým a pokorným textem „Poklekněme myslivci na kolena, zpytujme svoje svědomí…“. Dynamický chvalozpěv Gloria vystřídají vroucně zpěvné modlitby Credo a Sanctus. Po živém, virtuózním Benedictu zazní zpěvné Agnus Dei s výrazně loveckou mezihrou.
Hubertská mše B dur Petra Vacka a Josefa Selementa byla zkomponována v roce 1991 a tak letos, v roce významných jubilejí, slaví svoje třicáté narozeniny a také dvacet let od svého oficiálního vydání péčí Tomáše Kirschnera a jeho umělecké agentury Thomas music publishing.
Od svého vzniku byla mše hrána v mnoha kostelech, kapličkách, koncertních pódiích nebo v přírodě po celé České republice i v zahraničí: na Slovensku, v Polsku, ale i v Rakousku, Německu, Francii a dokonce i ve Vatikánu. V roce 1999, při příležitosti věnování vánočního stromu Českou republikou, byla provedena před papežem Janem Pavlem II. za účasti prezidenta Václava Havla.
